Je takhle 12. září pátek a nás čeká dal?í velká hokejová bitva, tentokráte ve městě perníku. Ze ?koly si to ma?u za Maki a Jainie do Hole?ovic do hospůdky, dám si zbytek sma?áku s hranolkama, kterými u? Jainie pohrdla, a dva rumíčky na posilnění. U? u? se chystáme k přesunu na hlavák, ale Maki zjistí, ?e nemá lístek na nedělní domácí utkání, a proto?e bude trávit víkend v Řevnicích a v neděli chce jet rovnou na zápas, po?le nás napřed a staví se je?tě domů.
Na hlaváku u? čeká skupinka na?ich, po chvíli dorazí Majk, zkásne nás a zapí?e si účastníky výjezdu. S holkama si jdeme koupit nějaký jídlo a pití a chceme jít napřed na nástupi?tě blokovat kupéčka, bohu?el nás cestou odchytne děsně neodbytný pán pracující pro jednoho nejmenovaného operátora a tlačí Jainie do hlavy, jak výhodnej tarif jí mů?e nabídnout. Zahlásí ná? vlak, tak?e spěcháme s Maki dr?et místa, chudák Jainie stále ve spárech onoho pána, který ji dokonce následuje k vlaku :D

To u? se valí červenobílý chumel a začne boj o místa. Kdy? se tak nějak rozmístíme, vlak se rozjede a s tím začíná ta pravá zábava. Vzhledem k tomu, ?e obsah lahve s rumem mizí velikou rychlostí, není se čemu divit :D Fáfa Drusse oslovuje „pane ?tábní“ , Masakr se tulí k Jainie, která se sna?í o útěk, Maki se nechává drbat od v?ech v kupé na hlavě, rukách a nohách, no o zábavu není nouze :D Pak Dawe přivede starého pána, kterého nikde nepustili sednout a přesvědčuje ho, ?e my jsme hodný Slávisti, tak?e kde jinde by měl sedět ne? u nás :D Myslím, ?e tento pán s dvojitým bajpasem a s pětaosmdesátkou na krku na tuhle cestu vlakem nezapomene, chudák jel toti? taky do Pardubic. Dawe mě neustále označuje za nejslu?něj?í osobu ve vlaku a pak mi navrhuje společnou náv?těvu záchodu, odmítám, ve vlaku to moc drncá :D Samozřejmě se tím v?ichni baví doteď :D Blí?íme se k Perníkovu, začíná se ozývat něco ve smyslu „Cejtím seno“ „Seno a vidle“, takové typické poznámky pro výjezd do Pardubic :D Vystoupíme a hrneme se před halu. Někteří naberou směr Čez aréna, někteří se rozmý?lí, zdali nevyu?ít slu?eb MHD, nakonec se rozhodneme pro procházku východočeským městem, prý venkovský vzduch nám neu?kodí :D Po cestě máme pár zastávek, jeliko? kluci jsou ?ílený učůránci a nakonec včas dojdeme k aréně, zakoupíme lístky a někteří si dávají je?tě kouřovou.

Pak u? jdeme do haly, zamíříme do správného sektoru s překrásným výhledem na sloup, no řeknu vám, ?e kdo to neviděl, nesmí prome?kat pří?tí příle?itost :D V kotlíku se nás sejde zhruba 80, co? je krásný a se začátkem zápasu zapojujeme svoje hlasivky, jak jen to jde. Během přestávek chodíme ji? typicky ven, kde potkáváme známé tváře z pardubického kotle, samozřejmě nejhlasitěji se k nám hlásí Olívek :D Zápas sice není pro diváka tak atraktivní, hraje se ne a? tak nátlakový hokej, přesto je na?e mise úspě?ná a po nájezdech si do Prahy odvezeme 2 body, co? nás potě?í, jeliko? si ji? tradičně vyslechneme ne zrovna sportovní pokřiky od fans soupeře. Po zápase jdeme čekat za halu na hráče, je na nich vidět, ?e jsou rádi, ?e zápas i se ?těstím dotáhli do dvoubodového konce. Musíme se smát, kdy? dcerka Jirky Va?íčka odmítá odejít bez malého Ády Svobody, a pak u? je čas jít.

Cestou na nádra?í rozebíráme zápas, přemý?líme nad zápasem následujícím atp. Na nádru se moje cesty s ostatními rozdělí, zamávám jim do vlaku směr Praha a sama se vydám se dvěma fans Pardubic ( Olinka s kámo?em) na vedlej?í nástupi?tě, kam přijede vlak od Prahy, který nás doveze domů, do na?eho velkého městyse jménem Ústí nad Orlicí. Z doslechu vím, ?e cesta na?ich do Prahy byla poklidná, zabrali si celý vagón, tak?e měli svůj prostor, a bez komplikací dojeli domů.

Klady výjezdu: Zatím nejvy??í účast fanou?ků na výjezdu.
 
Zápory výjezdu: Pokřiky soupeřů a ztráta třetího bodu v závěru výjezdu ( ale i tak jsme rádi, ?e jsme vyhráli, to je jasný :D )

Maskot výjezdu: Starý pán, co s námi vydr?el z Kolína a? do Pardubic :